Odpovědnostní pojistky II: Když škodu způsobíte v práci nebo podnikání

Většina lidí o tom vůbec nepřemýšlí, dokud se něco nestane. Odpovědnostní pojištění se netýká jen soukromého života. Mnoho škod vzniká v zaměstnání, při podnikání nebo při poskytování odborných služeb.

Většina lidí o tom vůbec nepřemýšlí, dokud se něco nestane. Odpovědnostní pojištění se netýká jen soukromého života. Mnoho škod vzniká v zaměstnání, při podnikání nebo při poskytování odborných služeb.

Odpovědnost zaměstnance vůči zaměstnavateli

Podle § 257 odst. 2 zákoníku práce platí, že zaměstnanec odpovídá za škodu, kterou způsobí zaměstnavateli při plnění pracovních povinností, maximálně do výše 4,5 násobku své průměrné hrubé mzdy.

Poznámka k limitu 4,5 násobku:
Limit se vztahuje na škody způsobené z nedbalosti a počítá se z průměrného měsíčního výdělku dle Zákoníku práce (nikoli z obecné „hrubé mzdy“). Neplatí, pokud byla škoda způsobena úmyslně nebo pod vlivem alkoholu / omamných či psychotropních látek, v takových případech může zaměstnavatel požadovat náhradu v plné výši. Odlišný režim mají ztráta svěřených předmětů a schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat (pokladní, skladníci apod.), zde zaměstnanec zpravidla odpovídá v plné výši (často na základě písemné dohody o odpovědnosti), ledaže prokáže, že škoda vznikla bez jeho zavinění.

Na první pohled to může vypadat jako formalita. Ale v praxi to znamená, že pokud se něco stane, může po vás zaměstnavatel chtít desítky až stovky tisíc korun.

Typické situace z praxe:

• Řidič firemní dodávky způsobí dopravní nehodu.
• Skladník shodí paletu se zbožím.
• Servisní technik nastaví stroj špatně a výroba se zastaví.

Stačí jedna taková situace a zaměstnavatel má právo chtít náhradu škody.
Příklad: Pokud máte hrubou mzdu 35 000 Kč, zaměstnavatel po Vás může požadovat až 157 500 Kč.

Časté omyly:

• „To přece platí pojišťovna firmy.“
  Ne nutně. Mnoho zaměstnavatelů si náhradu škody uplatní u zaměstnance, pokud se prokáže, že ji způsobil on.
  Firemní pojistka často kryje jen část a zbytek jde z Vaší kapsy.
• „Jsem jen brigádník, na mě to neplatí.“
  Platí. Pokud uzavíráte dohodu o pracovní činnosti nebo DPP, zákon Vás chrání stejně jako běžné zaměstnance, včetně povinnosti hradit škodu.
• „Jsem pojištěný v občanské odpovědnosti, tak jsem krytý.“
  Ne vždy. Občanská odpovědnost nekryje škody způsobené zaměstnavateli, na to musíte mít speciální pojištění odpovědnosti zaměstnance.​​​​​​

Tip z praxe:

Pojištění odpovědnosti zaměstnance stojí často jen pár stokorun ročně.
Můžete si nastavit limit plnění až do výše zákonného maxima a mít tak jistotu, že jedna nešťastná chvíle nezruinuje váš rozpočet.

Vždy je dobré se podívat, co konkrétně děláte, jinak pojistku potřebuje řidič, jinak skladník, jinak asistentka v kanceláři. Čím vyšší riziko škody, tím víc dává smysl mít pojistku nastavenou pořádně.

Profesní odpovědnost aneb když Vaše rada něco pokazí

Pokud poskytujete služby, odborné rady nebo vytváříte pro klienty výstupy, můžete nést odpovědnost za škodu způsobenou chybnou informací, postupem nebo opomenutím.
A nejde jen o advokáty nebo účetní. Týká se to spousty profesí, často i těch, kde byste to možná nečekali.

Příklady z praxe:

• Účetní špatně vypočítá daň a klient dostane od finančního úřadu pokutu.
• Architekt navrhne konstrukčně nevhodné řešení a investor musí část stavby předělat.
• Realitní makléř přehlédne chybu ve smlouvě, kvůli které klient přijde o část kupní ceny.
• IT specialista nechtěně smaže klientova data nebo zavede chybu do systému.
• Trenér doporučí klientovi určité cvičení, které mu způsobí zdravotní problémy.

Ve všech těchto případech může klient chtít náhradu škody. A není to o tom, že byste něco udělali „špatně schválně“. Stačí jeden chybný krok nebo opomenutí a škoda je na světě.

Kdy je profesní odpovědnost povinná?

U některých profesí je pojištění profesní odpovědnosti vyžadováno přímo zákonem, typicky u:

• advokátů
• daňových poradců
• auditorů
• architektů
• insolvenčních správců
• finančních poradců a zprostředkovatelů, zde je navíc daný i minimální pojistný limit podle zákona

Bez platné pojistky byste v těchto profesích vůbec neměli vykonávat činnost.

Pozn.: Výčet není úplný a konkrétní povinnost, včetně minimálních limitů a rozsahu krytí, určují zvláštní právní předpisy a interní regulace profesních komor. Vždy je vhodné ověřit aktuální požadavky pro Vaši činnost.

Proč dává pojištění smysl i tam, kde není povinné

Profesní odpovědnost ale není jen o povinnosti. Pokud podnikáte nebo poskytujete služby, vyplatí se mít krytá i rizika, která si na první pohled neuvědomujete. Třeba:

• doporučíte řešení, které klientovi finančně uškodí
• vyrobíte chybný podklad, který poškodí klienta u jeho zákazníků
• zanedbáte informaci, která má zásadní vliv na rozhodnutí klienta

Tip:
Pokud s klienty pracujete na základě smluv, zkontrolujte si, jestli Vám sami někdy nepožadují doložit pojištění profesní odpovědnosti. U větších firem je to dnes standard a bez něj Vás do spolupráce často nepustí.

Profesní pojištění se nastavuje na míru podle konkrétní činnosti, hodnoty zakázek a rizikovosti oboru.
Někde stačí limit 1–2 miliony korun, jinde dává smysl 10 milionů a více.
Důležité je vědět, za co přesně ručíte a mít pojistku, která vás ochrání tam, kde to opravdu hrozí.

Odpovědnost podnikatele a firmy

Podnikání vždy znamená určitou míru rizika.

Ale mnoho podnikatelů si neuvědomuje, že odpovědnost za škodu se netýká jen jich osobně, ale také jejich zaměstnanců, výrobků, služeb, subdodavatelů i celého provozu.

A škody tady už často nejsou v řádu tisíců, ale milionů korun.

Typické situace z praxe:

• Poškození majetku klienta:
  Stavební firma během rekonstrukce neúmyslně poškodí sousední dům.
• Úraz zákazníka:
  Návštěvník uklouzne na mokré podlaze v prodejně a zlomí si nohu.
• Vadný výrobek nebo potravina:
  Firma uvede na trh produkt, který poškodí majetek zákazníka nebo způsobí újmu na zdraví.
  Velké riziko se týká zejména prodejců potravin a provozovatelů gastro služeb, stačí závadná potravina, po které lidé skončí v nemocnici, a škody se počítají nejen za léčbu, ale i za ušlý zisk a odškodnění bolesti.
• Škoda způsobená zaměstnancem:
  Zaměstnanec omylem poškodí cizí zařízení při výkonu práce u klienta.

Ve všech těchto případech může poškozený uplatňovat náhradu škody přímo na firmě.
Pokud jde o živnostníky, často ručí celým svým osobním majetkem.

Proč je pojištění podnikatelské odpovědnosti důležité?

• Zahrnuje široký rozsah krytí. Nejen Vás osobně, ale i zaměstnance, provozovny, výrobky a služby.
• Chrání vaši reputaci. Pokud byste museli platit velkou škodu, může to ohrozit nejen finance, ale i důvěru klientů.
• Je požadováno partnery. Větší firmy dnes často vyžadují doložení pojištění odpovědnosti ještě před zahájením spolupráce.

Tip:
Často se stává, že podnikatelé věří, že mají odpovědnost vyřešenou „v rámci jedné pojistky“. Jenže ta kryje jen základní provoz a nezahrnuje třeba vadné výrobky, subdodavatele nebo škody v zahraničí.
Vždycky má smysl si ověřit, na co konkrétně se Vaše pojistka vztahuje a jestli odpovídá velikosti Vašeho podnikání.

Nastavení limitů: tady se nevyplatí šetřit!

U podnikatelů a firem se doporučují výrazně vyšší pojistné limity než u občanských pojistek. Běžně se nastavují od 5 milionů Kč výše, u větších firem klidně i 20–50 milionů Kč.

Protože u podnikání nejde jen o škody na majetku, ale také o ušlý zisk, újmu na zdraví nebo škody způsobené vadným výrobkem či závadnou potravinou, kde se částky snadno vyšplhají vysoko.
Správně nastavené pojištění podnikatelské odpovědnosti není jen „další výdaj“. Je to pojistka proti tomu, aby jedna nešťastná událost nezničila to, co jste budovali roky.

Zaměstnanec, profese i firma – tři různé světy, jeden princip odpovědnosti. V posledním díle série se podíváme na speciální případy a nejčastější mýty.